Necelých 15 kilometrů od polského Krakowa leží úžasný a veřejnosti přístupný podzemní labyrint solného dolu Wieliczka (Velička), který se zde nachází již od středověku. Navštívíte-li tedy Krakow, nechte si určitě i dostatek času na prohlídku tohoto místa.
Kdo zde již byl, zajisté potvrdí, že systém vzájemně propojených různých sálů, komor, chodeb a šachet vytváří fantastické podzemní prostředí. Jsou zde vystaveny nástroje, vybavení horníků i různá technická zařízení. Je zde také několik podzemních kapliček a najdete zde i četné sochy vytesané ze soli. Všude je doslova cítit a vidět ohromná přítomnost mořské soli, doplněná podzemními potoky a nádhernými podzemními jezery. K jedinečné kráse tohoto místa přispívají i překrásné krápníky a další přírodní útvary ze solných krystalů.
Turistická atrakce
V dole se nacházejí i místa vhodná pro pořádání společenských akcí. Při prohlídkové trase narazíte i místa s podzemními obchody se suvenýry, kavárnou a na konci prohlídkové trasy i s velkou podzemní restaurací (ceny jsou zde poměrně normální). Dolu se dostanete po skupinkách s průvodcem, nahoru si pak budete muset vystát poměrně dlouhou frontu do hornických výtahů.
Velička se utvořila asi před 15 miliony let, kdy byla podkarpatská oblast zalita teplou mořskou vodou. Teplé podnebí způsobilo rychlé odpařování mělkých lagun a zálivů. Sůl, kterou tato voda obsahovala, se začala postupně usazovat. Když se na jihu vytvořil masiv Karpat, byla horotvornými pochody dotčena i oblast slaných sedimentů. Následné tektonické procesy vytvořily geologické struktury podzemních zásob soli.
700 let těžby ve Veličce
První zmínka o povrchové těžbě soli ve Veličce se nachází v dokumentu papežského nuncia Jiljího z roku 1124. Nicméně při prohlídce se dozvíte, že toto místo bylo využíváno již dávno před tím. Jako solný důl fungoval důl ve Veličce nepřetržite 700 let od středověku až do 20. století (V roce 1996 byla těžba ukončena). Od 14. století byly solivary v oblasti Krakova výnosným obchodním artiklme a přinášely do královských pokladen ohromné zisky. Doly, a zejména důl ve Veličce, vytvářely až jednu třetinu celkových příjmů země. Kazimír III. Veliký prý z výnosů dokonce financoval Krakovskou akademii (Jagelonskou univerzitu). V 16. století se stal důl ve Veličce dokonce jedním z největším “podniků” v celé Evropě. Zaměstnáno zde bylo opravdu ohromné množství horníků, řemeslníků i dalších lidí, kteří zajišťovali chod celé težby.
Dost často zde však docházelo k neštěstím. Proto zde horníci měli k dispozici podzemní kapličky, kde se mohli ve chvílích odpočinku pomodlit. Z dnešního hlediska je již jasné, proč zejména k nenadálým výbuchů a následným závalům docházelo. Při těžbě se z horniny v podzemí uvolňuje metan (to však dříve nevěděli), smísením se vzduchem se v určitém poměru stává pak výbušným. Do toho všeho dříve horníci používali koše a louče s otevřeným ohněm. Jakmile se nahromadilo někde dostatek výbušné směsi a horníci přišli se zalálenou loučí, neštěstí bylo na světě. Aby se takovým neštěstím předcházelo, plazili se někteří speciálně vyškolení horníci v mokrém oděvu po dně štoly a pomocí dlouhých pochodní spalovali metan, který se hromadil v její horní části.
Lázně Wieliczka
Dnes se v dole kromě turistických tras nachází také rehabilitační a léčebné centrum, které pomocí moderních metod v kombinaci s léčivými vlastnostmi mikroklimatu léčí zejména osoby postižené onemocněním dýchacího ústrojí.
Víte, že …
- Velička je vůbec nejnavštěvovanějším dolem na světě. Každoročně jej navštíví více než milion turistů.
- V dole se nachází unikátní podzemní restaurace, situovaná v hloubce 125 m pod povrchem.
- Největší přístupný sál má rozlohu 1000 m2 a je vysoký tak, že by se do něj vešel osmipatrový dům.
- V dole je po celý rok stabilní teplota vzduchu 9–12 °C.