fbpx
Cestujeme světem
Cestování za poznáním světa. Reportáže, destinace, rady, tipy a informace přímo od cestovatelů a pro ně.

- Reklama -

Na treku do základního tábora Everest Base Camp (2. část)

foto: autorka

43

Ve druhé části článku o nejkrásnějším treku světa se zaměřím na jeho hlavní část, vedoucí z Lukly. Na tuto trasu jsem se napojila po úseku ze Salleri, který většina turistů nevyhledává, proto je velmi autentický. Čím mě trasa z Lukly překvapila? Jaká místa navštívit a jak poznat místní kulturu navzdory davům turistů? Jak se vyhnout výškové nemoci a stojí vůbec za to na Everest Base Camp trek chodit?

Počáteční šok

Poté, co jsme se s kamarádkou, kterou jsem potkala na treku, napojily na hlavní trasu z Lukly, čekal nás pořádný šok. Všude okolo byly davy turistů. Věděla jsem, že trasa bude rušnější, ale nečekala jsem, že tak moc. Protože byla hlavní sezona (duben), byly okolo nás zástupy tak velké, že jsme občas museli chodit v řadách! Kamarádka byla touto skutečností tak otřesena, že se další den rozhodla otočit a vydat se zpátky do Jiri na neturistickou část. Mně se také nová situace nelíbila, ale nechtěla jsem se vzdát svého snu vidět Everest jen proto, že je kolem více lidí. Pokračovala jsem tedy dál. Po několika dnech se naštěstí trasa napojila na otevřený prostor, kde se davy rozprostřely.

Po napojení trasy na turistickou část narazíte i na několik luxusních resotrů
Po napojení trasy na turistickou část narazíte i na několik luxusních resotrů

Jak poznat místní kulturu?

Spřátelila jsem se s dalšími lidmi, kteří začali ze Salleri jako já, a pár dní jsme pokračovali společně. Občas jsme se museli prodírat davy, ale našli jsme způsob, jak poznávat nepálskou kulturu a podpořit místní obyvatele. Narozdíl od ostatních jsme se nestravovali v turistických restauracích, ale ptali jsme se v obyčejných domech, jestli by nám uvařili oběd nebo čaj. Většina totiž vaří i pro šerpy, a to velmi levně. Přesto se zde vyplatí smlouvat. Vidí-li totiž Nepálci, že jste cizinec, často nastaví mnohem vyšší cenu.

Pokud to bylo možné, přespávali jsme v méně známých vesnicích
Pokud to bylo možné, přespávali jsme v méně známých vesnicích

Nepodceňte aklimatizaci!

Trek do základního tábora Everestu je jeden z nejnáročnějších treků zejména kvůli nadmořské výšce. Nadmořskou výšku nepodceňte! Mnoho turistů kvůli zanedbané aklimatizaci zemřelo. Každý den byste neměli spát o více než 500 metrů výš. Rozhodně nahoru nespěchejte.

Samozřejmostí na Everest Base Camp treku jsou dva aklimatizační dny. První bývá v Namche Bazar, kde během aklimatizačního výšlapu poprvé uvidíte Mount Everest, Lhotse a Ama Dablam. Spatřit tyto hory je zážitek na celý život.

Aklimatizační trek z Namche Bazar – pohled na Ama Dablam
Aklimatizační trek z Namche Bazar – pohled na Ama Dablam

Ama Dablam Base Camp

Pro druhý aklimatizační den většina volí město Dingboche, které nabízí několik možností pro jednodenní treky. Já jsem si však místo toho vybrala destinaci o den dříve, město Pangboche. Odtud jsem vyrazila na aklimatizační trek do základního tábora hory Ama Dablam, ležícího ve 4600 m. n. m. Ama Dablam je jedna z nejkrásnějších hor světa. Na tomto úchvatném výstupu jsem neviděla skoro žádné trekaře, zato mě čekal majestátní výhled na osmitisícovky.

Na trase z Dingboche si můžete užít otevřený prostor
Na trase z Dingboche si můžete užít otevřený prostor

- Reklama -

V základním táboře hory mě čekalo překvapení. Česká vlajka! Hned jsem se ptala, jestli zde není česká expedice. K mému údivu byla! Pozvali mě na oběd a dokonce jsem zjistila, že pár členů od vidění znám. Svět je malý!

Trampoty ve vysoké nadmořské výšce

Trek do základního tábora Ama Dablam vřele doporučuji. Nicméně, prožít aklimatizační den v Dingboche má svůj význam. Během aklimatizačním výšlapu z Dingboche se totiž můžete dostat až do přibližně 5000 metrů. Když jsem se tedy následně vydala do Lobuche (4940 m), cítila jsem, že nejsem dostatečně aklimatizovaná. Jakmile jsem překonala hranici 5000 metrů, měla jsem potíže s dýcháním. Vzala jsem si proto prášek proti výškové nemoci, který mi naštěstí pomohl. Měla jsem však stále vysoký tlak a když jsem došla do Gorak Shep, nejvyššího místa přespání (5164 m), naměřila jsem si tep 120 za minutu.

Když se blížíte k hranici 5000 metrů, zpozorujete také zásadní změnu krajiny. Nikde není žádná vegetace, prostředí připomíná měsíční krajinu. V Gorak Shep nenajdete vodu, pouze balenou. Za lahev zaplatíte až 400 NPR (82 kč). Pitnou vodu můžete překvapivě nabrat v samotném Everest Base Camp. Tečou zde ledovcové řeky, jejichž voda je velmi chutná. Do základního tábora si tedy vezměte několik lahví.

Everest Base Camp

Příchod do základního tábora Everestu provázely silné emoce. Tohle místo má zvláštní kouzlo. Největší základní tábor světa leží na úpatí ledopádu Khumbu, který Base Campu dodává mystickou atmosféru. Většina turistů se vyfotí na začátku tábora a dál nejdou. Nedělejte stejnou chybu!

Největší základní tábor světa Everest Base Camp leží na úpatí ledopádu Khumbu
Největší základní tábor světa Everest Base Camp leží na úpatí ledopádu Khumbu

Procházka Base Campem byla ohromným zážitkem. Byla jsem tak vyčerpaná, že jsem se posadila na zem, abych si odpočinula. Spatřil mě jeden z horolezců a pozval mě do expedičního stanu na oběd! Díky tomu jsem se seznámila s několika horolezci, kteří se chystají vyšplhat na nejvyšší horu světa. Řekli mi, že loni bylo vydaných 400 povolení na výstup. Ten stojí neuvěřitelných 11 000 dolarů. Nejvyšší položkou pro výstup jsou peníze a čas. První měsíc totiž strávíte aklimatizací.

Kalapattar

Další den jsem se vydala na vrchol mého putování, Kalapattar. Tento bod na úpatí hory Pumori měří 5550 metrů a máte z něj Himaláje jako na dlani. Přestože je Kalapattar vzdálený pouze přibližně 1,5 km od Gorak Shep, vylézt na něj mi trvalo asi 2,5 hodiny. Nebylo jednoduché popadnout dech. Jakmile jsem však vylezla na Kalapattar, potíže zázrakem přešly. Zdravotní stav často souvisí s psychikou.

Závěrečná část treku - Pumori
Závěrečná část treku – Pumori

Cesta zpátky

Zpět do Lukly mi to trvalo jen tři dny. Kvůli velké únavě jsem se rozhodla risknout vnitrostátní let z Lukly, nejnebezpečnějšího letiště na světě. Let byl překvapivě hladký. Měla jsem štěstí, protože několik mých přátel v jiných letadlech zvracelo. Poté už jsem relaxovala pár dní v Káthmándú a užívala jsem si sladkého nicnedělání.

Letiště v Lukle
Letiště v Lukle

Pár rad na závěr…

Pokud vás láká vydat se do základního tábora Everestu, určitě neváhejte. Jedná se o mimořádný zážitek. Trek se dá zvládnout i bez cestovky, průvodce nebo nosiče, které dle mého názoru nepotřebujete. Abyste se vyhnuli davům, doporučuji zvolit začátek nebo konec sezony, např. březen nebo květen. Vyplatí se přespávat v méně známých vesnicích, kde poznáte lépe místní kulturu. A pokud máte čas, ideální je začít v Jiri nebo Salleri.

Pozor na nadmořskou výšku!

Na vysokou nadmořskou výšku každý reaguje jinak. Symptomy se mohou projevit už od 2500 m. n. m. a zahrnují zejména bolesti hlavy, nevolnost, závrať, zvracení, průjem a potíže s dýcháním. Počítejte také se zvýšeným tlakem. Příznaky bývají horší v noci, proto se doporučuje vyjít přes den výš a spát níže. Ráno by měly symptomy odeznít. Pokud se tak nestane, zůstaňte kde jste, dokud problémy nepřejdou. V případě zhoršení stavu okamžitě sestupte! Jako prevence se mi osvědčila česnečka, kterou na ubytovnách vaří. V nejvyšších polohách je kvalita česnečky horší, proto si s sebou vemte česnek. Léky na nadmořskou výšku doporučuji brát až v krajním případě, oslabují totiž imunitu.

 

Booking.com
Mohlo by se vám také líbit
Tropický ráj Maledivy

Levně na jeden z nejkrásnějších lokálních ostrovů Malediv - Ukulhas

Načítám...