Africké safari

Proč nevyužít možností, když se naskytnout? Když už jedu dobrovolničit na Zanzibar, tak co se nepodívat i na pevninskou Tanzanii? Tak to jsem si řekla zhruba v lednu letošního roku a naštěstí si nenechala ujít skvělou příležitost zažít africké safari. Přiznávám, celá akce musela být úsporná a efektivně naplánovaná nejen po finanční stránce, ale i po té časové. Vše jsem promyslela ještě před odjezdem a letenky kupovala do zanzibarského Stone Town a zpět z pevninského města Dar es Salaam. Letenky lze pořídit kolem 13 tisíc v akci, mimo ni kolem 15 a výše.

Zajímavost: Dar es Salaam mnoho lidí ještě dnes považuje za hlavní město Tanzanie. Pletou se právem. Řadí se totiž se svými 2,7 miliony obyvatel k nejlidnatějšímu. Ale hlavně od roku 1974 do roku 1992 tomu tak opravdu bylo. Až v téže roce se hlavním městem stala Dodoma.

Směr NP Serengeti

Světový top mezi safari tvoří rozhodně Serengeti národní park. Nicméně z mého odletového města překonat vzdálenost téměř 800 kilometrů představuje otázku minimálně celého dne. Silnice po Tanzanii nesplňují ani standard silnic třetích tříd v Evropě… Navíc i náš průvodce, který nás vzal do menšího a bližšího parku, se přestěhoval z této oblasti kvůli velkému počtu turistů. Sám tvrdil, že téměř nelze pořídit v parku fotky, aniž byste na nich neměli další návštěvníky… Nicméně je otázka, co lze našemu průvodci věřit, vyprávěl nám spoustu bizarních historek. Jakože třeba drtivá většina tamních muslimů ujíždí na slanině či nevěře…Ale možná na tom částečně něco bude, jelikož mě Dar es Salaam velmi překvapil (nebo spíše šokoval) v kontrastu s téměř puritánským Zanzibarem (a to v mnoha oblastech!).

Vsuvka: Trajekt mezi Stone Town a Dar es Salaam jezdí vcelku často, ale pozor, nezapomeňte si předem rezervovat jízdenku nebo se může stát, že bude plno…No, a i když máte jízdenku, tak stejně pozor, jestli vás vůbec odbaví…kdybych nebyla dostatečně asertivní nebo spíše neodbytná, nejenže bych zmeškala poslední trajekt, ale hlavně přišla o celé safari (vše jsem měla naplánované jako skládačku). Přestože jsem lístky kupovala asi měsíc dopředu, vše včas zaplatila a měla vytištěné dokonce doklady o platbě, nemohli moje lístky najít a odmítli mě nalodit s tím, že lístky tam nejsou a místo v trajektu již taky není. Naštěstí jsem to nevzdala a cca po 20 minutách se lístky našly!!! Tak mě přibyly asi tři šedivé vlasy, ale nakonec jsem se nalodila…

NP Mikumi

Takže zpět do parků… po několika desítkách hodin vyhledávání a kombinování a porovnávání jsem nakonec měla to štěstí a narazila na volné místo v posádce směr národní parky Mikumi a Udzungwa. Šlo spíše o náhodu. Jakožto samostatná jednotka jsem se musela k někomu přidat a měla jsem přesně dané dny. Kombinace tedy ne zrovna ideální, ale povedlo se…

Místní cestovka Kanutha Adventures Safari, která mi nakonec jako jedna z mála nabídla nejlepší cenu, a hlavně jsme sladili ten termín, se osvědčila. Třídenní dobrodružství s přespáváním v Národních parcích a zajištěnou stravou mě nakonec vyšlo na 400 USD. A musím vyzdvihnout, že se jednalo opravdu o nejlevnější variantu, kterou jsem našla.

Mít více peněz se vyplatí…

V samotném parku Mikumi jsme nepotkali žádné civilní samostatně cestující jednotky, pouze agentury. Což ovšem neznamená, že sem nemůžete s vlastním vypůjčeným autem. Vypadá to, že v Tanzanii je možné téměř cokoliv, pokud disponujete větší finanční hotovostní… což velmi souvisí i s policejními kontrolami. Auta staví velmi často a za úplatek Vás pustí. Pokud nedáte úplatek, najdou si něco, za co jim musíte zaplatit pokutu… jen ten druhý způsob je o něco zdlouhavější. Nás zastavili pouze jednou… Což náš průvodce/řidič považoval za velké štěstí. Takže ano, na vlastní pěst můžete realizovat safari do Mikumi národního parku, jen počítejte, že vás to nakonec může vyjít i dráž, než s místní agenturou…

Je zde bezpečně?

Jinak ohledně bezpečnosti v samotném Dar es Salaam je to jako v jiných velkých městech. Sice kolují velmi temné historky o pouliční kriminalitě, ale kolují zejména na téměř puritánském Zanzibaru… Šla  jsem sama už po tmě od trajektu k hotelu a kromě toho, že se na mě (jako třeba v Marrakeši) lepili „dobrovolní pomocníci“, kteří si nakonec řekli o odměnu za jejich neskutečnou (rozumějte žádnou) pomoc, tak jsem nic nepříjemného nezaznamenala. Město žije i po setmění, v ulicích se i kolem 9 hodiny nacházejí stále prodejci ovoce a zeleniny a místních jsem potkala dostatek na to, abych se nebála. A během dne jsem se cítila ještě lépe…

S hygienou mi to připadalo v Tanzanii možná o něco lepší, než třeba ve Vietnamu… Antimalarika jsem nebrala (nicméně jsem se dopovala pelyňkem, konkrétně Artemisia Annuua, každý ať si vyhodnotí sám za sebe…).

NP Udzungwa

Na závěr se ještě zmíním o národním parku Udzungwa, jehož návštěva byla součástí balíčku od Kanutha Adventures Safari. Nic by se nestalo, pokud byste jeli pouze do Mikumi na méně dní. Za celé tři dny jsme absolvovali program:
Den první – od rána skoro do večera do Mikumi, večerní projížďka parkem
Druhý den – ranní projížďka parkem, velmi zdlouhavý přejezd do Udzungwa, výšlap k vodopádům
Třetí den – neuvěřitelně dlouhý návrat z Udzungwa do Dar es Salaam

Takže ta zajížďka tam byla navíc, přesto celý výlet rozhodně stál za to! Viděli jsme kus divočiny a alespoň trošičku ochutnali něco málo z Tanzanie.