Cestujeme světem
Cestování za poznáním světa. Reportáže, destinace, rady, tipy a informace přímo od cestovatelů a pro ně.

Palác ve Versailles

Foto: autor

1 337

Bývalé sídlo francouzských králů ve Versailles vzniklo v 17. století. V současnosti je nejslavnějším královským palácem na světě. Versailles vděčí za svůj věhlas zejména králi Ludvíku XIV., nazývanému král Slunce.

Krása i elegance

Palác ve Versailles byl vystavěn v kombinaci barokního luxusu a klasicistní harmonie. Král Slunce se tehdy domníval, že jiná místa v Paříži, jako například Louvre, nejsou pro něj dostatečně reprezentativní, a tak nechal přeměnit Versaillský zámeček. O celkovou podobu stavby se nejvíce zasloužili architekti Louis Le Vau a Jules Hardouin-Mansart, kteří rozšířili původní půdorys nijak výjimečného loveckého zámečku a přistavěli k němu Ministerské, Královské a Mramorové nádvoří, kolem něhož jsou situovány komnaty krále a královny. Budova má od té doby dvě podlaží a jedno podkrovní patro. Nachází se v něm celkem 2143 oken, 700 místností, 67 schodišť a 1400 fontán v přilehlých zahradách!

Nejkrásnější a dnes i nejznámější pohled na budovu je pak z obrácené strany do zahrady. A právě zdejším zahradám vděčí palác ve Versailles za svůj půvab. Od 17. století totiž zdobí zahrady upravené rostliny, symetrická stromořadí a řady vodních prvků. Zahrady jsou opravdu monumentální. V centrální části parku se nachází Královská pěšina, která spojuje četná jezírka obklopená mramorovými sochami s více jak 1,5 km dlouhým Velkým kanálem. V jižní části zahrady se nachází oranžérie se subtropickými rostlinami. Na okraji parku se pak nachází komplex Trianon, který tvoří další dva paláce se zahradami. Tzv. Velký Trianon nechal v letech 1687–1688 postavit král Ludvík XIV. Ten proslul zejména tím, že se v něm král scházel se svými milenkami. Menší palác, tzv. Petit Trianon, postavený v letech 1762–1768, byl místem, kde strávil poslední roky svého života král Ludvík XV. Později tento menší palác renovovala Marie Antoinetta, manželka Ludvíka XVI. a nechala v jeho blízkosti postavit své venkovské sídlo – tzv. Královnin statek.

Během Francouzské revoluce, mezi lety 1789 a 1799, byl palác vypleněn a Versailles značně zpustlo. Zdi zámku však byly poničeny ale jen minimálně. Král Ludvík Filip Orleánský následně palác zachránil před zapomněním a financoval i jeho nákladnou rekonstrukci. V roce 1837 otevřel v bývalých komnatách dvořanů v jižním křídle Muzeum francouzské historie. Jednou z nejzajímavějších částí paláce je tzv. Královská kaple. Jedná se o poslední honosnou stavbu Ludvíka XIV. V severním křídle se zase nachází opera, jejíž provoz byl zahájen v roce 1770 u příležitosti sňatku Ludvíka XVI. s Marií Antoinettou. V ústřední části budovy byly pak situovány ložnice krále, v nichž také Ludvík XIV. zemřel.

Zrcadlový sál

V centrální části paláce se nachází velmi známý Zrcadlový sál. Ten je 72 m dlouhý a 10 m široký. Sál doplňje 17 velkých oken a 17 zrcadel na druhé straně proti oknům. V této místnosti se kdysi konaly především velkolepé plesy. Význam sálu je z novodobého historického hlediska zajímavý v tom, že zde byl podepsán tzv. Versailleský mír, který v roce 1918 ukončil první světovou válku.

Versailles

Město Versailles vzniklo původně postupně jako jakési hospodářské zázemí paláce. Nicméně postupně získalo na své důležitosti. V roce 1783 byl ve městě podepsán mír, který ukončil tehdejší britsko-francouzskou válku. Výsledkem podepsání míru bylo mimojiné i uznání nezávislosti Spojených států amerických ze strany Velké Británie. Dalším vyznamným milníkem v historii města byl rok 1870, kdy se ve Versailles v době prusko-francouzské války, usadil Otto von Bismarck a o rok později zde byl vyhlášen vznik německé říše.

Zajímavosti z paláce:
V paláci, v době jeho největší slávy v 17. století, neexistovaly koupelny. Francouzi, ač si jinak potrpěli na noblesu, se tehdy domnívali, že koupání je lidskému zdraví škodlivé a tak se dvořané tehdy vodě doslova vyhýbali a všechny své “tělesné pachy” překrývali parfémy. To by ovšem možná bylo ještě pochopitelné a omluvitelné, horší však byla nemožnost vykonávat denní potřebu na místech, k tomu určených – tedy toaletách. Každý proto tak použil právě místo, které uznal za vhodné a které bylo zrovna nejblíže – stěnu, podlahu či krb. Vyjímku tvořil samozřejmě král – ten měl svého služebníka, který za ním všude nosil nočník.

Věděli jste, že…

  • Ve versailleských zahradách se každoročně koná Les Grandes Eaux Musicales. Přehlídka fontán, jejíž tradice sahá až do doby vlády Ludvíka XIV. Stovky fontán si zde pobublávají za doprovodu klasické hudby a zlatým hřebem večera je velkolepý ohňostroj.
  • Palác ve Versailles navštíví každoročně více jak šest milionů turistů, což je asi čtyřikrát více než počet návštěvníků Pražského hradu.
  • V roce 1979 byl zámek ve Versailles zařazen na seznam světového dědictví UNESCO.

Chystáte-li se do Paříže a chtěli byste navštívit i Versailles, připravte se na poměrně časté dlouhé řady ke vstupu. Doporučuji si prostudovat co vlastně chcete vidět, neboť návštěva zde zabere opravdu celý den. Plánek i krátká infa v PDF (v angličtině) naleznete např. zde.

Zarezervujte si výhodné ubytování…

Booking.com
Mohlo by se vám také líbit
Obytná vozidla HYKRO

Prodej a půjčovna obytných aut a karavanů - skladem více jak 130 vozů

Načítám...