Eilat: Turistika v poušti Negev

Izraelské město Eilat patří mezi oblíbené destinace lovců levných letenek. Kromě koupání v Rudém moři jsou zde bohaté možnosti pro turistické výlety do okolí. A to i ty vícedenní, protože v této části pouště Negev je překvapivě bohatá síť turistických značek a vyhrazená tábořiště.

Ale pozor, nenechejte se splést tím, že nejvyšší vrcholky pouštních kopců dosahují pouze něco přes 800 m n. m. Dokonce i v nízkých nadmořských výškách a pouštních údolích vás občas bez varování překvapí náročné úseky se žebříky. Připravte se tedy, že budete muset zapojit do hry všechny čtyři! A pokud byste si netroufli třeba na Velký Rozsutec, pak si v poušti Negev dejte opravdu pozor, kam vyrazíte!

Israel National Trail – úsek od Eilatu po Timna Park

Izrael patří mezi země, které se mohou pochlubit dálkovou turistickou trasou přes celé své území. „Shvil Israel“ neboli „Israel National Trail“ se táhne od jižního pobřeží až na sever země v délce přes 1000 kilometrů. Já jsem si prošla nejjižnější úsek Shvil Israel od pobřeží poblíž Eilatu až po Timna Park. Je to jedna z nejkrásnějších částí celého tohoto dálkového treku a její dopravní dostupnost je bezproblémová. I když trasa měří jen něco přes 50 km, vzhledem k náročnosti některých úseků a pálícímu pouštnímu sluníčku bych doporučila nechat si na ni tři dny.

Shvil Israel se začíná poblíž pobřežních resortů, doveze vás sem místní autobus. Značku tvoří tři barevné pruhy – bílý, modrý a oranžový. Na úvod se trošku zapotíte výstupem na Mt. Tzafachot (278 m n. m.), odkud si užijete první z mnoha krásných výhledů. Ještě víc vás pak potrápí poměrně náročný úsek do kopce k Mt Yoash, ale pouštní scenérie s různobarevnými skalami nejrůznějších tvarů rozhodně stojí za tu námahu! Trasa se zde pohybuje téměř úplně u egyptských hranic, které chvílemi zahlédnete hluboko v údolí pod vámi. Mt. Yoash (701 m n. m.) se nachází poblíž asfaltky, nahoře je vysílač a vyplatí se udělat si sem odbočku na vyhlídku.

Trasa dále pokračuje na sever ke studánce Ein Netafim, skalní stěny v jejím okolí vám dají taky docela zabrat! Cesta vede střídavě přes pouštní údolí vádí, kde občas zahlédnete nějakou tu zeleň, ať už v podobě akácií nebo pestrého jarního pouštního kvítí, jindy vás zas povede přes zcela vyprahlé a pusté kopce, kde se střídají skály žluté, černé a červenavé barvy. A ještě jindy půjdete zařízlými kaňony mezi vysokými skalními stěnami. Další malá odbočka, která stojí za to, se jmenuje „Hidden Valley“, a jsou to červené skalní sloupy.

Z trasy lze sejít do kibucu Be’er Ora, který se nachází poblíž nově otevřeného letiště Ramon (v době mojí návštěvy v únoru 2019 se ještě létalo na dočasné letiště Ovda). Zde jsou rovněž malé potraviny. Dál cesta pokračuje směrem na sever nenáročným terénem až po Timna Pond – je to oáza s jezírkem a restaurací. Následně vás čeká výstup na stolovou horu Mt. Timna s nádhernými výhledy. Má sice jen 447 m n. m., ale připravte se na lození po skalách. Pak sestoupíte k návštěvnickému centru Timna Park, kde lze cestu ukončit. Já jsem ještě měla trochu času, tak jsem se prošla na sever až do kibucu Samar, který je zajímavý tím, že se přidržuje původních socialistických myšlenek a jeho obyvatelé fungují bez peněz. Do Eilatu jsem se pak vrátila stopem.

Moje rady:

• Oficiální tábořiště jsou jediná místa, kde je oficiálně povoleno tábořit (já to nedodržela 😉 ). Žádné zvláštní zázemí (kromě latríny) ani zdroj vody zde ovšem nečekejte.
• Turistické značení je velmi dobré. Pro orientaci postačí mapy.cz offline. Pozor, náročné úseky se žebříky nejsou na mapě vidět a nelze je vždy odečíst z vrstevnic – třeba občasné skály v rámci jinak rovného údolí.
• Největší problém turistiky v poušti je samozřejmě voda. Je potřeba jí nosit hodně – sedm litrů na osobu na dva dny bez pramene rozhodně není příliš! Jediný pramen, ale taky ne stoprocentně spolehlivý, je Ein Netafim. V únoru byly na některých místech sezonní tůňky, vyplatí se vzít si filtr, ale rozhodně nelze s tímto doplňkovým zdrojem vody nijak počítat!
• V poušti prší málo, ale pokud by vás zastihl déšť, vyhýbejte se kaňonům a údolím. Když je zaplaví přívalové srážky, může se údajně jednat o životu nebezpečnou past.
• Co do batohu? Spacák stačí tenký letní, trochu teplého oblečení na večer a nějakou celtu, případně stan – prší sice minimálně, ale na tábořištích žádné přístřešky nejsou. Pozor na to, že do tvrdé pouštní půdy stanové kolíky jen tak neukotvíte. Obuv stačí nízká bez membrány.

Může se hodit:

• Chcete se koupat v moři, nocovat na pláži a ušetřit za ubytování? Na Migdalor Beach kousek od egyptských hranic je táboření povolené a stanuje tam hodně lidí. V únoru byly denní teploty kolem 20 stupňů, ale moře bylo teplé.
• Free Wifi se nachází jak na pláži Migdalor, tak i podél téměř celého pobřeží.
• U pobřeží na startu trasy najdete dobře zásobené a pořád otevřené potraviny, kde měli dokonce i plynové bomby (bohužel nepamatuji který typ, plynový vařič jsem sebou neměla).
• Další možná túra s náročnějším výstupem je na skalnatý kopec Mt. Shlomo (705 m n. m.).

Ceny:

• Jídlo vhodné na turistiku lze sehnat překvapivě levně a udělá radost vegetariánům i veganům. Chléb a hummus, tahini či jiné pomazánky jsem v Eilatu kupovala za ceny srovnatelné s našimi. V restauracích je to samozřejmě podstatně dražší.

Víte, že…

• Pro turisty na přechodu Shvil Israel nabízí v poušti Negev někteří místní obyvatelé speciální službu, kde jim za poplatek dovezou pitnou vodu přímo na domluvená místa na trase.
• Když se pozorně podíváte na značku Shvil Israel, zjistíte, že každý pruh je v jiné výšce. Podle toho, jestli je nejvýš bílý nebo oranžový pruh, poznáte, jestli jdete směrem na sever nebo na jih.

Tipy:

Výhodné ubytování můžete zkusit výběrem některého ze stovek hostelů, hotelů nebo apartmánů, které najdete na tomto odkazu. 

Výhodné letenky můžete snadno vyhledat ZDE.

Cestovní pojištění na cesty s 50% slevou a nejvyšším krytím najdete na tomto odkazu.