Velký bariérový útes v Tichém oceánu je největším ekosystémem korálových útesů na světě. Rozkládá se při pobřeží Queenslandu v Austrálii, v Korálovém moři, a je jednou z nejnavštěvovanějších zdejších turistických atrakcí.
Reklamy
Úchvatný ekosystém
Tuhle oblast jsem vždycky chtěla navštívit a protože již nějakou dobu žiju zde v Austrálii, dali jsme si při jedné z našich dovolených za cíl – Queensland. Četla jsem, že členité, rozmanité a barevné podvodní útvary korálového útesu je možné pozorovat dokonce i z vesmíru. Kosmonauti ho prý vidí jako bílý 2000 km dlouhý pruh táhnoucí se modrým oceánem právě u severovýchodního pobřeží Austrálie.
Podobné příspěvky
Podvodní útesy si zblízka dokáží nejvíce vychutnat potápěči, kterým se zde nabízí opravdu úchvatný pohled. Pod vodou je možné pozorovat téměř 400 druhů korálů, 1500 druhů ryb, 5000 druhů měkkýšů a 500 různých druhů řas. Tento komplex útesů vytvořily schránky miliónů mořských organismů. Je to ohromný labyrint skládající se z více než 2900 útesů a ostrovků, jejichž velikost leckdy dosahuje až 100 km2. Jeho součástí jsou lemové, bariérové a lavicové útesy i atoly. Pokud budete chtít, můžete se na zdejších ostrůvcích, známých jako “Waga Gabú”, i ubytovat.
Zpět
1 z 7
Dále
Život v symbióze
V severní části Velkého bariérového útesu se nacházejí atoly a najdete zde také nejrozmanitější životní formy. Ve střední části najdete řady korálových ostrovů – tato část útesu je také nejvíce vyhledávána turisty. V jižní části pak převládají lavicové útesy.
Ponoříte-li se pod vodní hladinu, spatříte něco úžasného. Ohromné množství tvorů zde žije ve vzájemné symbióze. Kromě korálů tu žije pestrá paleta korýšů a členovců. Významnými obyvateli jsou také želvy a keporkakové, kteří se tu rádi rozmnožují a připlouvají sem kvůli tomu až z Antarktidy.
Písečné pláže a korálové ostrůvky vystupující nad hladinu jsou pak ideálním prostředím k životu pro více než 215 druhů ptáků a jsou porostlé bujnou vegetací. Naprosto úžasnou pláž zažijete např. na Whitsunday Islands. Pokud sem zavítáte, určitě navštivte zdejší Whitehaven Beach, která je proslulá svou křišťálově čistou vodou.Krásné další žážitky v Austrálii přeje
Daniela
Pro chytré hlavy:
Víte, jak takový útes vzniká?
Útes v podstatě tvoří koráloví polypi, kteří jsou velcí jen 3–5 mm, žijící v koloniích na mořském dně. Soli obsažené v mořské vodě dokážou přeměňovat na vápenaté schránky, které jsou pak mnohonásobně větší než jejich tělo. Když kolonie korálů vyhyne, schránky se zaplní řasami a částmi mořských organismů. Schránky pak poskytují útočiště různým mořským tvorům.
Velký bariérový útes je sice chráněnou oblastí, ale v některých jeho částech jsou povoleny různé aktivity, například turistika, doprava, těžba nerostů, výzkum nebo komerční a rekreační rybolov.
Jak vznikají barvy útesů?
Koráli vděčí za svou výraznou barvu jednobuněčným řasám, označovaným souhrnně jako zooxantely, které uvnitř nich žijí. Všechny úžasné barvy, s nimiž se zde lze setkat, od zelené, modré a purpurové až po růžovou, oranžovou a hnědou, pocházejí právě od těchto řas, jejichž počet může dosahovat až 30 000 jedinců na 1 mm2. Zooxantela žije s korály v symbióze a poskytuje jim jednoduché živiny a kyslík, který je vedlejším produktem fotosyntézy. Na oplátku od korálů dostává kysličník uhličitý, který vzniká při dýchání.
Smrtelné nebezpečí pro celý útes představuje dravá hvězdice trnitá (Acanthaster planci), která se živí korálovými polypy. Pomalu se pohybuje po tělech svých obětí, vypouští trávicí šťávy, oslabené polypy požírá a zanechává za sebou trvalou stopu zkázy. Většina hvězdic je imunní vůči obraně, kterou koráli disponují – tedy vůči jedu v jejich pichlavých chapadlech.
Kdo objevil Velký bariérový útes?
Pro první evropské mořeplavce, kteří do oblasti zavítali, představoval útes nebezpečnou past – labyrint, v němž mnohé lodě uvízly a klesly ke dnu. První evropskou lodí, která se do útesu zaklínila, byl v roce 1770 Endeavour kapitána Jamese Cooka. Zkušenosti a znalost přílivu v oceánu posádce nakonec umožnily loď vysvobodit, ale poškození, k němuž při tomto manévru došlo, přinutilo expedici strávit několik následujících týdnů na pobřeží Austrálie. Teprve když na počátku 19. století vznikla první mapa této oblasti, bylo nebezpečí do určité míry zažehnáno. Dodnes se ovšem občas stane, že některá loď na útesu uvízne. V současnosti je tu k vidění vícenež 30 vraků.
Už dávno před příchodem Evropanů zaujímal Velký bariérový útes významné místo v životě původních domorodých obyvatel Austrálie a ostrovů v Torresově průlivu. Mezi pozůstatky lidské aktivity, které je na útesu dodnes možné najít, patří například pasti na ryby, kamenné plastiky nebo malby.
Fakta:
Vznik: před 500 000–600 000 let
Místo: SV pobřeží Austrálie
Rozloha: 345 000 km2
Délka: více než 2000 km
Tloušťka: vrstvy korálů až 500 m
Počet útesů: kolem 2900
Víte, že…
- Sebemenší kontakt korálu s povrchem těla jiného živočicha vede k vypuštění toxinů, které mohou usmrtit i malou rybu.
- Velký bariérový útes je o něco větší, než je rozloha Polska.
- Místy dosahuje vrstva korálů až 500 m.
- Zvýšení teploty o pouhé 2 oC může vést k zániku řas žijících v korálech.
- Jed vlnožilů (Laticauda), kteří na útesu žijí, je více než 10krát silnější než jed nejjedovatějších suchozemských hadů.
- V roce 1981 byl Velký bariérový útes prohlášen světovou přírodní rezervací UNESCO.