Opuštěná místa světa – 1.díl

4 538

Cestování světem nezahrnuje jenom poznávání krásných a zajímavých míst, pláží, ostrovů, měst, památek, technických nebo přírodních úkazů.

Reklamy

V dnešním článku se podíváme na zapomenutá a opuštěná místa na naší planetě. Podíváme se na místa, která kdysi žila svým běžným každodenním životem, a která se, ač sama nechtěla, stala z ničeho nic nepotřebnými, nevyužívanými nebo zakázanými místy. Vydejte se s námi poznat opuštěná místa světa.

1) San Zhi, Tchaj-wan

Byly zářivě barevné – žluté, modré, červené, zelené… a bylo jich celkem patnáct. A co že to bylo?

Reklamy

Unikátní projekt, který vznikl na konci 70-tých let v období ekonomického boomu a jehož cílem bylo vybudovat luxusní víkendové město pro movitou klientelu. Bohužel investor nakonec zkrachoval a tak projekt nebyl nidky dokončen. Od té doby připomínal zvláštní město – sídlo mimozemšťanů, kteří zde byli na návštěvě, postavili si domečky a pak odlétli a nikdo nevěděl co s tím. Stavby, které pak celou dobu chátraly a nenašly žádné využití, byly oblíbeným cílem nejen fotografů, ale i filmařů z celého světa. Dnes už tohle místo nenavštívíte. Ke konci roku 2008 začla jeho demolice novým majitelem pozemků. Foto: weebzo.com a Wikimedia

2) Château de Noisy (Celles), Belgie

Belgický zámek Château de Noisy (dříve Château Miranda) byl stavěn v roce 1866 anglickým architektem Edwardem Milnerem pro francouzskou rodinu aristokratů Liedekerke-De Beaufort, která do Belgie prchla v období francouzské revoluce. Milner však zemřel a nestačil jej dokončit. Zámek se dočkal kompletní dostavby až po roce 1907. Během 2. světové války probíhaly boje v blízkém okolí a zámek byl obsazen německými vojsky. Po válce se z něj stal sirotčinec a poté až do konce 70-tých let i dětský prázdninový tábor. Od konce 90-tých let 20. století byl opuštěným místem a už jen chátral. Obec se snažila od potomků majitelů zámek několikrát bezúspěšně vykoupit. V roce 2016, asi díky bezdomovcům, kteří se zde usídlili, vyhořel. V říjnu 2017 byla nařízena demolice.

Podívejte se na několik fotografií od Davida Bakera a S. Paul-Henryho, které zachycují zdevastovaný zámek před samotnou demolicí… Dnes již toto místo tedy nenavštívíte.
Foto: David Baker, S. Paul Henry

3) Pripjať, Ukrajina

O tohmle místě jste již určitě slyšeli a pokud ne, tak vězte, že je to místo, které bylo v polovině 80-tých let 20. století postihnuto jadernou katastrofou. V noci z 26. na 27. dubna 1986 v nedaleké jaderné elektrárně Černobyl došlo, díky nepředstavitelné souhře špatných rozhodnutí personálu, k největší jaderné katastrofě atomové elektrárny, kterou lidstvo kdy zažilo. Při následné likvidaci požáru v elektrárně zemřeli desítky lidí přímo nebo následně na následky ozáření. Při evakuaci nedelekého města Pripjať muselo své domovy náhle opustit své domovy a vše nechat na místě na téměř 50.000 zdejších obyvatel.

Dodnes je symbolem města především rezivějící velké ruské kolo. V domech, obchodech lze najít vše tak, jak zde obyvatelé zanechali. Postupem času se samozřejmě do zakázané oblasti vypravolali různí nenechavci, takže hodně věcí se již rozkradlo. Různé cestovní kanceláře dnes pořádají zájezdy, při kterých vás vezmou do této zakázané zóny. Samotná Pripjať není již příliš kontaminovaná, a tak kratší pobyt vám neublíží.
Foto: 123RF.com

4) Mirnyj (Jakutsko), Rusko

Tahle zvláštní díra do země není kráter po pádu meteoritu nebo tak něco. Je to následek lidské činnosti a to konkrétně těžby diamantů. Vůbec největší důl na těžbu diamantů na světě najdete v ruském „uzavřeném“ městě Mirnyj na Sibiři. Pyšní se průměrem 1200 metrů a hloubkou 525 metrů. I přes nepříznivé klimatické podmínky se zde v 60-tých letech 20. století těžily na dva tisíce kilogramů diamantů ročně! Cesta velkého těžebního náklaďáku až na dno dolu trvaala okolo tří hodin.
Okolo původně povrchového dolu vyrostlo i město, nicméně jak postupovala těžba bylo potřeba jít za diamanty stále níže a níže. A tak se od roku 2009 se teží již jen pod zemí. Nicméně, z velké výšky vypadá tahle díra opravdu monstrózně – jako nějaký vstup do Země. Ve městě, na úpatí (úbočí) díry, žije dnes více jak 35.000 obyvatel.

Zajímavostí je, že díky větrným vírům, které se nad dolem vytvářejí a jež byly příčinou několika havárií vrtulníků, byl nad dolem a okolím zcela zakázán letecký provoz.
Foto: Wikipedia.com a gelio.livejournal.com

5) Aquapark Tropicana, Rotterdam, Holandsko

Už jste někdy viděli, jak vypadá super moderní aquapark po apokalypse? Že postapokalyptické ruiny se vyskytují jen ve sci-fi filmech není až tak pravda. Holandský Rotterdam vám ukáže, jak prosperující aquapark může dopadnout, když najednou takový projekt zkrachuje a zůstane z něj další opuštěné místo světa. A to přímo uprostřed města! Podívejte se na smutné video z roku 2015.

Foto: rudgr.com

6) Bannerman Castle, Hudson Valley, NY, USA

Na začátku 20. století postavil, nedaleko New Yorku, skotský přistěhovalec a podnikatel Francis Bannerman VI. na ostrově Pollepel, na řece Hudson, své nové sídlo – hrad Bannerman. A protože se zde chtěl cítit jako ve své dřívější domovině, pojal ho ve skotském stylu.

Po 2. světové válce ho až do roku 1950 využívala US Army jako sklad armádních přebytků. Od roku 1967, kdy se ostrov stal majetkem státu New York, se dobrovolníci snaží o jeho záchranu. Od roku 2003 se sem pořádají exkurze s prohlídkou, takže se zřejmě blýská na lepší časy.
Foto: internet

7) Croix-Rouge, Paříž, Francie

Dokážete si představit, že byste jeli pražským metrem a projížděli stanicemi duchů, které jsou desítky let uzavřené a vlaky jimi jen projíždějí? I v Praze se sice najdou chvíle, kdy se některé stanice díky rekonstrukci promění na staveniště a vlaky jen projíždějí, ale nejsou uzavřené rozhodně trvale.

My vám chceme ukázat další opuštěné místo světa – stanici metra Croix-Rouge. Což je bývalá stanice stanice pařížského metra, která byla z důvodu nadcházející války v roce 1939 uzavřena a již se nikdy pro veřejnost znovu neotevřela. Dodnes však skrz ní jezdí vlaky na žluté 10-té lince pařížského metra.

Croix-Rouge není v Paříži ale jedinou stanicí, kterou postihl krutý osud nepotřebnosti. Celkem jich napočítáme rovných 16 – dalšími jsou nebo byly stanice Champ de Mars, Martin Nadaud, Saint-Martin, Porte Molitor, Haxo, Arsenal…! Jsou uzavřené a veřejnosti nepřístupné. Paříž si tak trochu neví rady co s nimi. Samozřejmě, že dnes jsou útočištěm všech možných živlů a o jejich obnovu či využití se pokouší starostové Paříže dlouhodobě. V plánech jsou přeměny na divadla, parky nebo dokonce podzemní bazén. No uvidíme…
Foto: Wikimedia Commons, RATP

8) Hašima, Japonsko

Že jste o tom místě ještě neslyšeli? Ale ano, určitě jste ho viděli např. ve filmu s Jamesem Bondem Skyfall.

Ostrov Hašima koupila v roce 1890 japonská firma Mitsubishi a začla zde těžit uhlí. Ostrov se začal ohromně rozvíjet, byly zde postaveny doslova gigantické domy a zázemí (školy, obchody, kina…) pro desítky tisíc horníků a dalšího personálu. A to vše z betonu!

Postupem času se toto místo stalo dokonce nejhustěji obydlenou oblastí světa. Jenže v roce 1974 muselo Mitsubishi důl uzavřít a protože na ostrově nebylo co jiného dělat, všichni obyvatelé odešli. Budovy zůstaly prázdné a pokud se postupem času nerozpadly, chátrají zde dodnes.
Foto: Jordi Meow, Wikimedia commons

9) Gare internationale de Canfranc, Španělsko

Kdysi se jednalo o největší žlezniční nádraží světa. Nachází se na pomezí Francie a Španělska a mělo usnadnit dopravu po železnici mezi těmito zeměmi. Protože rozchod kolejí byl v těchto zemích různý, bylo potřeba vybudovat dostečně velké nádraží s patřičným zázemím pro cestující, na kterém by byly odbavovány a vypravovány vlaky pro stovky až tisíce cestujících.

Bohužel tento projekt začal vznikat v neklidných časech, v roce 1928. První velkou tragédií pro tuhle stanici byla španělská občanská válka. Generál Franco nechal zazdít zdejší tunely v horách, aby jimi po železnici nebyly pašovány zbraně. Během 2. světové války byla trať i nádraží znovu zprovozněno a sloužilo především k úniku židovského obyvatelstva z nacisty okupované Evropy do Španělska. Po válce se oba státy snažily udržet provoz v chodu. Protože stanice leží vysoko v horách byla samozřejmě náročná i na údržbu. V roce 1970, po tragické nehodě při níž zde vykolejil nákladní vlak, však Francie svoji železniční trať ke stanici zcela zrušila.

Nádraží od té doby chátrá. Úplně opuštěné místo to sice není, ale Španělsko jej využívá pouze pro 2-3 regionální vlaky. Místní samospráva se snaží přesto udržet nádraží při životě, už jen kvůli tomu, že se stalo vyhledávanou turistickou atrakcí.

[Update: podle posledních zpráv to vypadá, že Francie nakonec obnoví provoz. První vlak by měl projet v roce 2024. Náklady na znovuzpovoznění mezistátního spojení jsou odhadovány na 450 milionů eur, z čehož 40 % bude financováno prostřednictvím fondů EU.]
Foto: Wikimedia commons

10) Shi Cheng, Čína

Město Shi Cheng (Lví město), nazývané dnes často jako čínská Atlantida, bylo založeno za vlády dynastie Východní Chan. Název dostalo podle hory Pěti lvů, která se nad ním tyčí. V době svého vzniku bylo důležitým obchodním, politickým a kulturním centrem a hlavně ukázkou prosperity i vyspělosti starověké Číny

Bohužel však ve 20. století neodolalo megalomanským plánům komunistických plánovačů a tak bylo rozhodnuto, že kvůli stavbě přehrady s vodní elektrárnou na řece Sin-an bude zaplaveno, bez toho aniž by se zbouralo. Kvůli přehradě muselo své domovy opustit téměř 300.000 obyvatel. Od roku 1959 leží Shi Cheng asi 40 metrů pod vodní hladinou a jeho bývalá sláva upadla v zapomění.

V roce 2001 bylo, díky expedici National Geographic, zatopené město však znovu objeveno. Od té doby začalo lákat zvědavce z celého světa neboť voda zakonzervovala město v téměř dokonalém stavu. Pod vodou lze najít kompletní dochovalé domy s nádhernou výzdobou, nesčetné množství bílých chrámů, pamětních oblouků, městských domů a zpevněných cest. Na některých místech stojí i dochovalé dřevěné stavby. Nádhernou podívanou nabízí chrámoví lvi, draci a další úkazy starověké architektury.

Do podvodního města dnes může každý, kdo má potápěčskou licenci.
Foto: © WU LIXIN, Wikimedia commons

 

Mohlo by se vám také líbit